Trvalé bydliště magická Praha
……..
Záříš mi před zrakem, my dva už budem spolu,
Jsem láskou opilý jak ohněm alkoholu.
Praha tu pode mnou jak hříšná žena leží,
Jakýsi šílenec běhá tam po nábřeží.
Praha jak tygřice jde s pávem na procházku
A má mne za blázna, když vyznávám ji lásku.
-----------------------------------------------------------------------------------------------
Nasáklá historií a šerem dávných věků, z jejíchž kamenů slyšíme zaznívat dávné hlasy a cítíme doteky dávných dlaní. Praha nenechává žádného ze svých chodců setrvávat jen v přítomné chvíli, uhrančivým pohledem svých zdí, detaily v architekturách i svým panoramatem s korunou Hradu stále napojuje přítomnost do řetězce uplynulého času, stále navozuje vědomí kontinuity.
Praha velebná a symbolická je totiž také Prahou vzdorující a tragickou. Krvavá sedlina dějin provždy vtiskla Praze punc tragiky, nostalgie a zádumčivosti. Je ovšem také Praha arbesovsky tajemná je Praha starých legend a hrůzostrašných pověstí, Praha alchymistů i idylických figurek.
Praha žije dvojjediným životem-je symbolem, mýtem, ztělesněnou tradicí, ale zároveň je i místem, kde se pracuje, bydlí, jezdí, nakupuje, miluje a nenávidí…, dějištěm všedního, každodenního života.
Velebnost a všednost, patos a věcnost, vášeň líbeznou i hořkou, odmítání i nenávist-nepřeberně nuancí ozvěn srdce a rozumu vzbuzuje tohle město, jenom ne lhostejnost. Přitažlivé i odpudivé síly v magnetickém poli Prahy kreslí navlas stejné siločáry jako onen složitý magnetismus, jemuž říkáme láska. Osudovost připoutání k tomuto městu vyjadřuje samozřejmý pocit sounáležitosti, vědomí domova. Teprve na tomto pevném, nehnutém podkladu je možný svár a nejistota, protiklad mýtu a reality, úsilí demytizovat Prahu, zbavovat jí iluzí, odkrývat nové pohledy na její tělo, zkoumat její fyziologii, vidět ji jako město zraňované i zraňující… Prožitek města musí být hluboký, abychom je mohli vnímat ve všech podobách, abychom mu mohli zároveň propadat i bránit se mu, abychom mohli být tímto městem.
Ale Praha, jak už bylo řečeno, stále roztáčí vír historie a neúnavně vtahuje současníky do hlubin času. Město s korunou Hradu zůstává „zázračným obrazem“ vyzařujícím poezii slov a života.
Praha není historickým muzeem ani zatracenou a netečnou zemí, ale pulsujícím, proměnlivým a mnohotvárným jevištěm minulých, přítomných i budoucích dějů-trvalým bydlištěm lidí, a proto i poezie.
----------------------------------------------------------------------------
Chtěla bych tě Praho
celou omýt v rose
setřít prach
z těch zamyšlených víček
rozsvítit tvou unavenou krásu
Popelko
zoufale hledám
tvůj zlatý pantoflíček
aby ses mohla proměnit
strhat cáry kouře setřít z čela saze-
a přes kamenné krajkoví
přehodit hebounký závoj
z modři a sluneční záře …
Chtěla bych tě Praho
celou omýt v rose
a jak oltář věků
nabídnout tě slunci …
_________________________________________________________________________________
Axonometrické zobrazení mezonetového bytu unikátního domu v centru Prahy Starého Města (vis fotoalbum- A)a)orientační plánek). Kulturní památka-slohy: gotický, barokní, renesamční, poslední přestavba 19. století-klasicismus). Původní románský terén Prahy. Unikátní historické okolí domu. Dům zobrazen na Langwaeilově historickém modelu Prahy.
Bydlení v romantickém prostředí v centru Prahy-Starého Města. Osobitý duch místa, vyjímečná atmosféra,800 let stálého osídlení.
(P.S. -2016. Toto bydliště jsem změnil před pěti léty za bydliště na venkově v Jižních Čechách. Poměry v domě se změnily značně k horšímu. Stránky ponechávám zatím fukční z důvodů uložení množství fotografií z města.)
English version:
Axonometric representation of the duplex apartment in a unique historic residential house in the centre of Prague ( Old Town). See pictures at the"A)b)Lay-out of apartment"section of this website.
